|
|
Spiritualita žalmů v kontextu Biblických písní Antonína Dvořáka
Řehák, Miroslav ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Záměrem práce je seznámení se všeobecnými údaji o žalmech, jejich základním teologickým rámcem, duchovním světem a polohami, které podle nejrůznějších situací zahrnují v podstatě celý život člověka. Stěžejním úkolem je pak představení hudebního díla Biblické písně českého skladatele Antonína Dvořáka (1841─1904), které je tvořeno deseti písněmi. Texty písní vybral a uspořádal skladatel osobně z Knihy žalmů, která je součástí Starého zákona. Protože žalmy nejsou pouze modlitbou člověka, nýbrž ze širšího pohledu dialogem, který se člověka bytostně dotýká a zcela spontánně ho vztahuje k Bohu, bude předmětem práce nalézání prostředků vzájemné komunikace mezi Bohem a člověkem a přijetí Božího slova v souvislosti s emocionálním a myšlenkovým rozpoložením. To je v případě tohoto hudebního díla zpracováno skladatelovou živou vírou, kterou přijímá a kterou Bohu vrací v umělecké podobě. Klíčová slova Žalm, modlitba, duchovní formace, Biblické písně, Antonín Dvořák, muzikologie
|
|
|
The music of the Armenian Hymnal: the Tntesean corpus
Utidjian, Haig ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Kindler, Evžen (oponent) ; Troelsgaard, Christian Viggo (oponent)
- Haig Utidjian V této disertační práci si klademe za cíl objasnit a co nejpřesvědčivějším způsobem také popsat postupy, které Ełia Tntesean (1834-1881) používal při pořádání a redakci své verze melodií arménského hymnáře. Zároveň se pokoušíme vyložit jeho úsilí v kontextu dalších snah o zaznamenávání melodií arménských hymnů v Limōnčeanově systému hudebního zápisu v Cařihradu devatenáctého století, tedy v době, kdy již byla středověká neumatická notace do značné míry nesrozumitelná. Náš přístup zahrnuje vzájemné porovnání Tnteseanových muzikologických textů a pedagogických publikací s jeho transkripcemi v západní notaci a jeho zralejší realizací melodií hymnů v Limōnčeanově systému (publikováno posmrtně v roce 1934). Tyto informační zdroje pro nás představují koherentní korpus, jehož jednotlivé komponenty jsou vzájemně provázány. Porovnání s jinými hymnáři ze stejného období, prozkoumání paralel se sousední praxí osmanských makamů, terénní práce s přežívajícími zbytky ústní tradice a kritické studium Tnteseanových spisů a transkripcí nám umožňují objasnit aspekty notace a provozovací praxe. Zároveň nás vedou i k odkrytí jemného vývoje estetiky tohoto hudebního projevu. Navíc podrobná analýza Tnteseanova korpusu nám umožňuje řešit i zásadní otázky týkající se způsobu, jakým byly středověké neumy...
|
host ::
RSS.